Zahájit studium při zaměstnání je obtížné, všechno časově skloubit je někdy opravdu složité, navíc podobná věc stojí nemalé peníze. Výhodné je však domluvit se na celé věci se zaměstnavatelem, pokud je zlepšení kvalifikace klíčové pro určité pracovní místo, je tu možnost daňového odpočtu a placeného volna navíc.
K tomu je však nutné, aby bylo studium skutečně řádné a úspěšné. Jaká práva a povinnosti nastávají těm, kteří se rozhodli studovat během výkonu zaměstnání?
Nadřízený nemusí nic vědět, ale může to být vlastně plus
Zákon neuvádí, že by snad budoucí studenti měli povinnost informovat o celé situaci svého zaměstnavatele. Když však chce zaměstnanec prohloubit své vzdělání ve vykonávané profesi, dohoda s jeho šéfem se může více než vyplatit. Pokud zaměstnavatel sezná, že studium nebude prospěchem pro danou pracovní pozici, nemá za povinnost žádnou podporu. Dovolená kvůli učení nebo zkouškám pak není možná jen tak, zaměstnavatel není povinen ze zákona nic podobného poskytnout.
„V dnešní době, kdy je na pracovním trhu nedostatek schopných a spolehlivých pracovníků, si zaměstnavatelé lidí, kteří se chtějí vzdělávat a posouvat v oboru, spíše váží. Ve valné většině případů se tak snaží vyjít zaměstnancům vstříc,“ dodává Martin Novák, výkonný ředitel BIBS – vysoké školy nabízející MBA programy a další alternativy studia během zaměstnání. Trendem posledních měsíců a let je velká ochota zaměstnavatelů podpořit své pracovníky při zvyšování kvalifikace, a to zejména u vyšších pracovních pozic.
Placené volno pro psaní závěrečné práce a učení na zkoušky
Největší výhoda je v tomto ohledu placené volno, které lze využít na účast na přednáškách nebo ku přípravě na zkoušky. „Na zkoušku má zaměstnanec právo na dva dny placeného volna. Na tvorbu a obhajobu bakalářské či diplomové práce pak může požádat až o deset dní placeného volna,“ podotýká personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica. Pro přípravu na SZZ může zaměstnavatel nabídnout až čtyřicet volných pracovních dní.
Náklady na studium během zaměstnání jsou různé, pokud je nehradí zaměstnavatel, má student právo si je odečíst ze základu daně z příjmu, a to až do výše deseti tisíc korun ročně. Ti, kteří nejsou dosud starší šestadvaceti let, mají nárok navíc na studentskou slevu na dani – dalších 4020 korun za rok. Zaměstnavatel navíc může bedlivě sledovat, jak se studentu daří – a dokonce si jej zavázat do budoucna. Pokud bude hradit pracovníkovi vzdělávání v oboru, ten se musí často i na několik let zříci hledání práce jinde.
