Každý třetí Čech ve střední věku nemá zcela jasno v tom, jak vytvořit finanční polštář na stáří. 22 procent z nich se na důchodové období nepřipravuje dokonce nijak. I když ne každý si spoří, průměrně by lidé ve stáří chtěli mít k dispozici asi jeden milion korun.
Čím jsou lidé mladší, tím nejasnější jejich představa o budoucnosti je
31 procent dospělých ve věku mezi 25 a 49 lety nemá představu o tom, jakou částku si měsíčně odkládat na penzi. Jak ukázal průzkum Raiffeisen stavební spořitelny, čím mladší člověk, tím je v tomto směru nejasnější vize budoucnosti. Ideální naspořená částka na stáří je často odvislá od současného příjmu, například osoby s měsíčním platem nad třicet tisíc čistého by chtěli mít v důchodu k dispozici milion korun. Nízkopříjmové skupiny uvádí nejčastěji poloviční částku.
Kolik si vlastně lidé spoří na stáří? Průměr je jen mírně nad hranicí jedné tisícikoruny, medián je ještě nižší – zhruba pět set korun. Čtvrtina respondentů se na důchod nepřipravuje vůbec, nejméně tisícovku si pak dávají stranou častěji muži, což může mít souvislost s obecně nižšími příjmy žen. Pravidelně spořící jsou nejčastěji VŠ vzdělaní a obyvatelé velkých měst.
Úspory na stáří se opravdu hodí, ačkoliv jsou výměry starobní penze v porovnání s životními náklady poměrně různorodé. Průměrný důchod činí zhruba dvanáct tisíc korun, nájem ve velkých městech, energie, léky a výdaje za domácí zvířata však mohou výrazně vzrůst. Kdo by chtěl žít jako důchodce opravdu plnohodnotně, měl by myslet na spoření už nyní.
