Čeští zaměstnavatelé se stále intenzivněji potýkají s tím, že český vzdělávací systém neodpovídá potřebám tuzemských firem a trh práce není dostatečně pružný. Zaměstnavatele mnohdy trápí nedostatek zaměstnanců v určitých oborech (zejm. technických profesích), problém je také v praxi často nedostatečná kvalifikace zaměstnanců. Zároveň je zřejmé, že bez úzké spolupráce všech klíčových hráčů v této oblasti – především zaměstnavatelů, personalistů a veřejné správy – se řešení tohoto problému neobejde. Proto vznikl projekt Národní soustavy kvalifikací (NSK), který navazuje na rovněž vznikající Národní soustavou povolání a který měl by přispět k řešení těchto problémů na trhu práce. Systém NSK významně posílí flexibilitu a adaptabilitu pracovní síly, zpružní trh práce, umožní mnoha lidem najít práci a v konečném důsledku přispěje k nárůstu konkurenceschopnosti celé české ekonomiky.
Kdo za Národní soustavou kvalifikací stojí?
První etapu vytváření Národní soustavy kvalifikací realizoval v letech 2005-2008 Národní ústav odborného vzdělávání. V roce 2009 byl zahájen projekt NSK2 pod oficiálním názvem Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací. Jedná se o projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož řešitelem je opět Národní ústav odborného vzdělávání. Je spolufinancovaný Evropskou unií (Evropský sociální fond) a státním rozpočtem. Zapojení zaměstnavatelů do tvorby NSK zajišťuje sdružení Hospodářské komory České republiky, Svazu průmyslu a dopravy České republiky a společnosti TREXIMA, spol. s r.o.
Co je Národní soustava kvalifikací?
NSK je klíčovým nástrojem pro praktickou realizaci zákona 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. NSK je vytvářena jako registr kvalifikací uznávaných na trhu práce v České republice v aktivní spolupráci s reprezentanty zaměstnavatelů sdružených v sektorových radách. Jejím důležitým atributem je fakt, že je zaměřená na výsledek (podstatné je to, co člověk umí, jaké kompetence má), nikoli na způsob či cestu získání vyžadovaných kompetencí (škola, samostudium, praxe).
Národní soustava kvalifikací navazuje na Národní soustavu povolání (NSP). Jestliže NSP poskytuje informace o povoláních a typových pracovních pozicích vyskytujících se na trhu práce, NSK popisuje, co je potřeba umět pro komplexní výkon povolání (úplná kvalifikace) anebo jeho části (dílčí kvalifikace).
Právě dílčí kvalifikace je zásadním prvkem, který umožňuje flexibilní reakci na změnu na trhu práce. Každá dílčí kvalifikace je popsána dvěma standardy. Kvalifikační standard obsahuje kompetence, které jsou požadovány pro výkon pracovních činností. Např. v kvalifikaci montér výtahů najdete kompetenci “zaměřování šachty a strojovny výtahu“, u výroby zákusků a dortů zase „příprava a použití základních náplní a polev“. Hodnotící standard určuje postupy a kritéria, kterými se prověřuje, zda člověk dané požadavky skutečně naplňuje. Všechny tyto informace jsou veřejně dostupné, takže si každý, kdo má zájem nějakou kvalifikaci získat, může prostudovat, co ho čeká a udělat si závěr, zda je na takovou zkoušku připraven či ne.
Každá kvalifikace, která je na trhu práce uplatnitelná, má V NSK své místo. NSK umožňuje nejen identifikaci, třídění a zařazování kvalifikací, ale také jejich uznávání a certifikaci. NSK nenahrazuje stávající vzdělávací systémy, ale snaží se o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění. Tvoří spojující systémový rámec pro počáteční další vzdělávání. NSK zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech prostřednictvím akceptování tzv. Evropského kvalifikačního rámce.
Proces vydávání kvalifikací – jak to v praxi vypadá?
Zájemce, který se chce věnovat určité práci a nemá pro ni patřičný doklad ze školy (nevystudoval příslušný obor nebo se daný obor vůbec nevyučuje), může absolvovat í zkoušku a získat danou dílčí, popř. úplnou kvalifikaci. Na zkoušku se může zájemce připravit jakkoliv, třeba v kurzech, které pořádá např. Úřad práce ČR.
Osvědčení o získání dílčích a úplných kvalifikací (tzv. certifikáty) udělují v souladu se zákonem
č. 179/2006 Sb. a na základě hodnotících standardů pro příslušné dílčí kvalifikace tzv. autorizované osoby, tj. instituce s právem realizovat zkoušku, splňující pro to i patřičná kritéria daná zákonem a schválená (autorizovaná) ze strany tzv. autorizujícího orgánu (zpravidla příslušné resortní ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad).
Kompetence daného zájemce přezkouší na základě jednotných hodnotících standardů kvalifikací zkušení odborníci. V případě úspěšného složení zkoušky, která probíhá ústně, písemně i prakticky, získá dotyčný certifikát s tím, že splňuje podmínky pro výkon daných pracovních činností. Certifikát, který dotyčný takto transparentně získá, potenciálnímu zaměstnavateli plnohodnotně prokazuje jeho kvalifikovanost v dané oblasti. Dotyčný tak získává kvalifikaci, která je z pohledu uplatnění se na trhu práce rovnocenná té z počátečního vzdělávání.
Kromě možnosti získání dílčí kvalifikace, která může sama o sobě znamenat lepší pracovní uplatnění, nabízí zákon č. 179/2006 Sb., ještě další službu. Pokud zájemce úspěšně vykoná zkoušky ze všech dílčích kvalifikací, které tvoří kvalifikaci úplnou, může snadno získat například výuční list v oboru. Stačí navštívit školu, která tento obor vyučuje, a složit závěrečnou zkoušku.
Řada kvalifikací zároveň může být vstupenkou do podnikání – získaný certifikát opravňuje již dnes provozovat vybrané vázané živnosti.
Konkrétní požadavky na znalosti a dovednosti potřebné pro získání jednotlivých kvalifikací a způsob jejich ověření lze nalézt na www.narodni-kvalifikace.cz, kde je k dispozici také kompletní seznam všech existujících kvalifikací. Zájemci tam naleznou rovněž informace o tom, které přesně instituce – tzv. autorizované osoby (často jde o zaměstnavatele) – mohou certifikát udělovat a jaká je jeho orientační cena.
Co se již povedlo?
Od roku 2009 do 30. 4. 2011 bylo v rámci NSK zrealizováno 8779 zkoušek. Jejich počet roste. V roce 2009 se jednalo v průměru měsíčně o 24 zkoušek v ČR, v roce 2010 o 450 zkoušek, v roce 2011 zatím zájemci absolvovali v průměru 773 zkoušek měsíčně. Kvalifikační standardy jsou v současnosti vytvořeny pro 240 dílčích kvalifikací, zejména v oblasti řemesel a služeb, během několika let by mělo být v rámci NSK zhruba jedenáct set kvalifikací, včetně kvalifikací vyšších úrovní, jako je např. finančnictví či technické profese.
Pro realizaci zkoušek podle zákona č. 179/2006 je již autorizováno 340 subjektů.
Sektorové rady a sektorové dohody
Jednotlivé kvalifikace, resp. kompetence potřebné pro získání kvalifikace, jsou tvořeny ve spolupráci s profesními společenstvy a konkrétními zaměstnavateli sdruženými v sektorových radách. Sektorové rady sdružují významné reprezentanty zaměstnavatelů, profesních organizací, odborů, vzdělavatelů a další odborníky na lidské zdroje v daném sektoru či odvětví se záměrem stát se mluvčím sektoru v otázkách rozvoje lidských zdrojů a nástrojem zaměstnavatelů při prosazování zájmů sektoru v oblasti lidských zdrojů ve vztahu ke státní správě a vzdělávacím institucím. Jedním ze základních cílů každé sektorové rady by mělo být ve střednědobém horizontu uzavření tzv. sektorové dohody a její následná realizace.
Sektorové dohody jsou dohody o spolupráci mezi zaměstnavateli (sektorové rady) a ostatními klíčovými partnery (jiní významní zaměstnavatelé, územní samosprávy, krajské pobočky Úřadu práce ČR, vzdělavatelé v počátečním dalším vzdělávání, krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů…). Cílem sektorové dohody je významné ovlivnění rozvoje lidských zdrojů v ČR prostřednictvím koordinovaných intervencí na trhu práce. Tyto dohody mají charakter „gentlemanských dohod“. Jejich východiskem je věcný souhrn potřeb na trhu práce v daném hospodářském sektoru (např. kolik osob a jak kvalifikovaných aktuálně potřebují zaměstnavatelé) a v jednotlivých regionech (výjimečně i v celonárodním měřítku), a to jak ty aktuální, tak i budoucí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Dohody by pak měly jasně vytýčit prostředky pro naplnění těchto potřeb, role a závazky jednotlivých klíčových hráčů na trhu práce a harmonogram jednotlivých opatření a aktivit vedoucích k naplnění stanovených cílů. Tento systémový přístup povede jednoznačně k postupnému odstraňování disproporcí na trhu práce na straně nabídky i poptávky. Jinak řečeno, zaměstnavatelé by měli dostat tolik potřebné kvalifikované zaměstnance a zájemci o práci by měli lépe najít své uplatnění.
