Pro r. 2011 byl oproti lednové prognóze nepatrně zvýšen odhad růstu
reálného HDP na 1,9 % (což představuje zvýšení o 0,1 p.b, tj. v řádu
statistické chyby). Hlavním motorem růstu bude i nadále vnější poptávka
(odhad růstu eurozóny byl pro r. 2011 zvýšen na 1,6 %), jejíž pozitivní
efekt se přelije i do oblasti investic. Přetrvávající poměrně vysoká
nezaměstnanost a vliv očekávání možných daňových změn budou brzdit
výraznější oživení v sektoru soukromé spotřeby (odhad růstu snížen
z 0,7 % na 0,5 %). Zdá se také, že rozsah fiskální restrikce nebude tak
výrazný, jak předpokládala lednová prognóza. Proto došlo ke zmírnění
prognózovaného poklesu vládní spotřeby na -1,35 %.
V oblasti prognózy míry inflace nedošlo ke změnám (2,1 %) – nárůst cen
komodit prozatím nepřináší výraznější proinflační tlaky a kompenzuje
doposud nižší než očekávaný vývoj inflace. Česká koruna by měla
pokračovat v mírně apreciačním trendu.
Pro r. 2011 je prognózován postupný růst úrokových sazeb, přičemž
základní 2T Repo-sazba ČNB by měla v r. 2011 činit v průměru 1,0 % (což
značí zvýšení oproti dnešnímu stavu). Tento růst bude nicméně pomalejší
než růst v eurozóně (očekávaná průměrná úroveň základní měnověpolitické
sazby ECB 1,35 % v r. 2011), kdy již první letošní rozhodnutí
o růstu sazeb bylo přijato 7.4.2011. Koruna tedy bude vykazovat záporný
úrokový diferenciál na měnově politických sazbách centrálních bank.
Nelepšící se vyhlídky trhu práce a vývoj v oblasti nesplácených úvěrů
znamenají snížení odhadu růstu úvěru obyvatelstvu (na 8,4 % z 9,5 %
v lednové prognóze), naopak v oblasti úvěrů nefinančním podnikům,
mimo jiné s ohledem na lepší očekávaný vývoj investic, je prognózován
rychlejší růst (3,4 % oproti 2 % ).
MEZI HLAVNÍ RIZIKA PROGNÓZY NA R. 2011 PATŘÍ KROMĚ OBVYKLÝCH NEJISTOT (VÝVOJ VNĚJŠÍ POPTÁVKY, SMĚNNÉHO KURZU APOD.):
- vývoj cen komodit (ty mohou jak zrychlit míru inflace, tak přes důchodový efekt zpomalit ekonomický růst) – včetně růstu cen energií (zvyšování cen elektřiny na evropských trzích v souvislosti s vývojem v Německu);
- velké nejasnosti panující kolem dalšího směřování klíčových reforem (to má dopad nejen na fiskální výhled, ale i na prediktabilitu dalšího ekonomického vývoje, což není pro rozvoj ekonomiky příznivé) a
- v posledních dnech výrazně zvýšená politická nejistota – při dalším pokračování či vyhrocení problémů by tento faktor mohlhrát nemalou roli. Finanční trhy (a i jednotlivé ekonomické subjekty) totiž počítají s pokračováním reforem v ČR a jakékoliv přehodnocení tohoto předpokladu by mělo negativní dopady.
Prognóza pro rok 2012
Pro r. 2012 nejsou očekávány velké změny oproti lednovému výhledu.
I nadále je – přes rostoucí nejistoty v některých oblastech – očekáván
pomalý návrat růstu ekonomiky k potenciálnímu růstu. Prognóza
růstu inflace (2,5 %) v zásadě zohledňuje pouze známé faktory. Plné
zohlednění možných dopadů daňových změn bude součástí výhledu
až po ujasnění jejich obsahu a rozsahu.
Prognózované zvýšení růstu HDP (3 %) souvisí s odezněním
jednorázových efektů, brzdících růst v r. 2011 a také s relativně dobrou
situací ve vnější poptávce (i přes mírné zhoršení predikce růstu eurozóny,
které může reflektovat i důsledky fiskálních problémů v některých zemích).
Pro r. 2012 je predikováno jen mírné zlepšení v oblasti deficitu veřejných
financí – navíc zatížené velkou nejistotou. Směnný kurz by měl dále
mírně posilovat, i když není vyloučeno, že tempo apreciace se bude
zpomalovat (zejména pokud bude potenciální růst ekonomiky nízký).
Podstatnější změna je očekávána u měnové politiky. Další očekávané
zvyšování sazeb v EMU zachová negativní úrokový diferenciál, ale
tato část prognózy je zatížena zvýšenou nejistotou ohledně rozsahu
celkového posunu hladiny sazeb a velikosti úrokového diferenciálu.
Tempo růstu úvěrů do ekonomiky by se mělo zvýšit (na 8,4 %) s tím,
že tempo růstu úvěrování podniků by se mělo více přiblížit tempu
růstu úvěrů obyvatelstvu.
Pro r. 2012 se nejistoty (jak ekonomické, tak politické) dále zvyšují, což se
může do výhledu promítat dále negativně. Také klíčová podmínka našeho
růstu – příznivý vývoj v EU, resp. u našich hlavních obchodních partnerů,
je zdrojem vyššího rizika kvůli ekonomicko-politickým důsledkům fiskální
krize některých zemí Unie (a jejich šíření do dalších zemí).
