V posledním čtvrtletí roku 2012 české domácnosti zvýšily své úspory. V případě, že by průměrná česká domácnost přišla o veškeré příjmy, dokázala by ufinancovat své základní výdaje po dobu tří měsíců. To je o sedm dní déle, než jak tomu bylo ve třetím čtvrtletí 2012, a dokonce o tři týdny déle než před rokem, tedy ve čtvrtém kvartálu 2011. Disponibilní úspory domácností mírně vzrostly, zatímco mandatorní výdaje zůstávají na stejné úrovni jako v předchozích měsících. Češi jsou schopni spořit až 23 % svých příjmů.
„Češi patří k nejspořivějším evropským národům. Dokládají to i poslední data z mezinárodního průzkumu ING Bank, který potvrzuje, že 77 % z nás nějakým způsobem spoří. To je téměř o deset procent více než činí evropský průměr. Skutečnost, že i přes výdaje spojené s koncem roku a Vánocemi dokázaly české domácnosti své úspory zvýšit, tedy není až tak překvapivá,“ komentuje výsledky průzkumu Libor Vaníček, ředitel retailové části ING Bank. „Příjemným zjištěním je fakt, že Češi by dokázali ze svých úspor vyžít o tři týdny déle, než tomu bylo ve stejném období loňského roku,“ doplňuje. Stejně jako v předcházejících sledovaných obdobích by se svými úsporami nejdéle vydrželi vysokoškoláci, a to téměř čtyři měsíce. Lidé se základním vzděláním by oproti tomu ufinancovali své základní výdaje jen po dobu mírně převyšující měsíc.
Graf č. 1 – ING Bank index úspor domácností
ING se na výši úspor dotazovalo i v rámci mezinárodního průzkumu. Respondenti byli dotazováni, zda má jejich rodina dostatečnou rezervu, z níž by v případě výrazně sníženého příjmu pokryla své potřeby po dobu alespoň tří měsíců. V Čechách má takovou rezervu vytvořenu 42 % domácností. Evropané pak mají minimálně tříměsíční rezervu k dispozici výrazně častěji, a to v průměru v 51%.
Graf č. 2 – Podíl tříměsíční rezervy u evropských národů
Další ze sledovaných indexů, Potenciál spoření, nezaznamenal oproti předchozímu období žádné změny. Příjmy českých domácností převyšují jejich pravidelné výdaje v průměru o 23 %. Tento podíl by byly domácnosti schopné uspořit, pokud by chtěly. Nejvyšší spořicí potenciál mají, díky vyšším příjmům, domácnosti z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel a domácnosti se zastoupením vysokoškolsky vzdělaných osob.
