Společnost GfK Austria: finanční vzdělání a rozhled jsou základní vědomosti, které každý z nás potřebuje k získání finanční jistoty a zabezpečení. Proto mají velký význam pro národní hospodářství, sociální stát a finanční situaci jednotlivých zemí.
V zemích západního Balkánu vede strukturální deficit v povědomí spotřebitelů o financích a měnové politice k mnohým nesprávně posouzeným situacím a chybám v oblasti osobních financí. Společnost GfK Austria ve spolupráci s Rakouskou rozvojovou agenturou (ADA) přijaly tuto výzvu a rozhodly se v Srbsku realizovat projekt nazvaný “Posilování finanční gramotnosti v zemích střední a východní Evropy”.
Cílem projektu bylo získat více informací a poznatků z oblasti finančního vzdělání a gramotnosti obyvatel Srbska, což mělo být prvním krokem při hledání způsobu, jak dále posílit povědomí v této oblasti a zvýšit úroveň finanční gramotnosti nejen srbského obyvatelstva, ale celé střední a východní Evropy (CEE).
Země střední a východní Evropy – dynamické trhy se znalostním deficitem
Navzdory finanční a ekonomické krizi se v posledních letech finanční trh v Srbsku vyvíjel velmi dynamicky. Přibližně tři čtvrtiny všech obyvatel Srbska jsou klienty nějaké banky, zatímco před 10 lety to bylo jen 50 procent Srbů. Pokud se podíváme na sektor pojišťovnictví, poměr obyvatel Srbska, kteří mají nějaké pojištění, je nižší než 10 procent. V jiných zemích střední a východní Evropy byl vývoj dokonce ještě dynamičtější.
Na základě zkoumání v rámci probíhajícího projektu se ukazuje, že v zemích, kde se finanční trhy vyvíjejí dynamicky, tempo formování finanční gramotnosti obyvatel často zaostává a dostává se na druhou kolej. Podobně se může stát, že finanční instituce v takto dynamicky se formujícím prostředí s rychlým stupněm vývoje kladou menší důraz na budování znalostí svých klientů. To může být i následek nedostatečného povědomí mezi samotnými finančními institucemi v našem regionu v oblasti formování finanční gramotnosti obyvatelstva a rovněž chybějících znalostí o konkrétních možných východiscích v rámci snahy o přezkoumání a následné vyplnění této znalostní mezery.
Jen každý pátý člověk dokáže důkladně a správně vyhodnotit svou vlastní finanční zdatnost
V rámci uvedeného projektu byly mimo jiné identifikovány 4 různé segmenty spotřebitelů z hlediska finanční gramotnosti a finančního spotřebitelského chování. Výsledky zcela zřetelně ukazují na chybné posuzování vlastní finanční gramotnosti v rámci srbské populace. Téměř polovina všech respondentů přecenila své vlastní znalosti v této oblasti a téměř celá čtvrtina v této oblasti dostatečné znalosti nemá. Jen přibližně 20 procent respondentů prokázalo dostatečnou úroveň zdatnosti a finanční gramotnosti a zároveň dokázali správně vyhodnotit vlastní znalosti v měnové a finanční oblasti.
Jelikož nedostatek znalostí v oblasti financí vede mnoho jednotlivců k nesprávným rozhodnutím a chybným krokům, finanční a vzdělávací instituce společně s úřady se budou muset aktivizovat v oblasti zlepšování finančních dovedností a znalostí obyvatelstva. Na základě výsledků projektu společnosti GfK až 22 procent obyvatelstva v Srbsku velmi často čelí situaci, že utratí své finance ještě dříve, než jim přijde další výplata či jiný pravidelný příjem. Zatímco téměř celá čtvrtina (24 procent) v případě ztráty hlavního zdroje příjmů dokáže z vlastních úspor “přežít” méně než 1 týden. Současné aktivity v oblasti finančního vzdělávání srbského obyvatelstva nejsou dostačující, jsou však naprosto nezbytné. Podobný závěr platí i pro ostatní země střední a východní Evropy.
Zvýšení úrovně finančních dovedností obyvatelstva přináší výhody všem účastníkům trhu
Vyšší kvalita znalostí v oblasti financí a měnového systému přináší řadu výhod nejen samotným jednotlivcům, ale i celému finančnímu trhu. Dobře informovaní spotřebitelé přijímají zodpovědněji rozhodnutí v oblasti osobních financí a přispívají tak ke stabilitě na finančním trhu. Kvalitnější povědomí v oblasti ekonomiky povede k udržitelnější ekonomické politice, v rámci které budou spotřebitelé lépe chápat záměry konkrétních nařízení, pokynů a rozhodnutí v oblasti měnové politiky, a tak budou snadněji a rychleji akceptovatelné.
Z pohledu expertů si už banky a instituce v celém regionu uvědomily, že budou muset podniknout konkrétní kroky ve snaze zlepšit finanční gramotnost obyvatelstva. Tyto kroky jsou však spíše sporadického charakteru, nejsou systematické, jsou spíše krátkodobé.
Banky a pojišťovny by mohly mít prospěch ze zvýšené kvality finančních znalostí obyvatelstva, a to hned několika způsoby: lepší znalosti dokáží posilovat zákaznickou věrnost poskytovatelům finančních služeb, zvýší sebedůvěru zákazníků, což umožní bankám rozvinout efektivnější komunikaci zaměřenou na konkrétní cílové skupiny. To následně povede k vyšší kvalitě služeb. Navíc, uvedený postup umožní zasáhnout nové skupiny potenciálních zákazníků. Kromě toho by vyšší kvalita finančních znalostí mohla zvýšit tzv. “Goodwill”, tj. úroveň pozitivního vnímání poskytovatelů finančních služeb na veřejnosti.
Podrobné měření stavu finanční gramotnosti v zemích střední a východní Evropy také umožňuje vypracování specifických doporučení pro finanční instituce a pojišťovny. Tato doporučení specifikují, jaké kroky by měly dané instituce přijmout na zlepšení stavu finanční gramotnosti klientů, a tak si prostřednictvím informované, udržitelné a finančně zabezpečené klientely zajistit dlouhodobý komerční úspěch. Kromě toho by uvedené instituce měly zároveň příležitost vyprofilovat se a průběžně budovat svůj firemní image (např. V oblasti CSR – společenská odpovědnost firem).
