V Česku „nejsou lidi“, což nahrává těm, u nichž nepanuje v práci úplná spokojenost. Měli by si říct o vyšší plat, požádat o více benefitů nebo si rovnou hledat lepší zaměstnání? A jak na vzniklou situaci reagují firmy?
„Zaměstnanci mohou mít nyní pocit, že jsou ve vztahu k zaměstnavateli ve výhodě. Mají částečně pravdu. Pro vyjednávání o lepších podmínkách si však musí připravit racionální a konkrétní argumenty, kterými vysvětlí, proč si navýšení mzdy nebo benefitů zaslouží. Chybou by bylo zdůvodňovat nárok o vyšší plat externími faktory, jako je nezaměstnanost,“ říká Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Pokud někomu jeho práce vyloženě nevyhovuje, má nyní více šancí na změnu než před pár lety. Pracovních nabídek je v současné situaci hodně, a kvalitních uchazečů málo. „Změna práce je však závažný krok. Je dobré si opravdu dobře promyslet všechny klady a zápory takové změny. Jak se říká, sousedova tráva vždy vypadá zelenější, ale realita může být jiná,“ upozorňuje Tomáš Surka.
Doba také nahrává tak zvaným job hopperům, kteří mění zaměstnání několikrát po sobě i v průběhu několika málo měsíců, díky čemuž si mohou výrazně platově polepšit. Až však nastanou na trhu práce horší časy a příležitostí nebude tolik jako nyní, může takové chování job hopperům spíše uškodit.
Zaměstnavatelé už na nízkou nezaměstnanost reagují a svých zaměstnanců si v řadě firem hledí více než dříve. „Určitě je vidět podstatně větší zájem firem o služby, jako je benchmarking platů a benefitů. Takovým srovnáváním s konkurencí firmy zjišťují, jak jsou na tom ostatní společnosti. Opět se ve velkém vrací do personalistiky témata jako štěstí v práci a work-life balance. Firmy vědí, že je pro ně nezbytné udržet si kvalitní lidi,“ uvádí Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Především u nedostatkových profesí rostou v současné době mzdy. V některých regionech se jedná o dělnické pozice, platy rostly i o desítky procent. Více si vydělají také pracovníci v logistice, strojírenství a také v oboru FMCG.
V době nízké nezaměstnanosti se také ve velké míře otevírá otázka, jak dostat do práce ty, kterým se moc pracovat nechce a dávají přednost pohodlí, které jim skýtají různé sociální dávky. „Stát by měl lépe motivovat lidi k tomu, aby pracovali, než aby žili jen z dávek. Zároveň by se měla otevřít cesta pro pracovníky z Ukrajiny, jejichž jednoduššímu zaměstnávání brání platná legislativa,“ míní Tomáš Surka.
