Před tím, než byl novelizován zákon o zaměstnanosti, mohl mít každý občan evidovaný na úřadu práce přivýdělek až do výše poloviny minimální mzdy. Bez ohledu na to, zda šlo o pracovní poměr, DPP nebo DPČ. Na dohodu o provedení práce však již přivýdělek možný není. Co dalšího přinesla nejnovější úprava legislativy?
Pracovní možnosti během evidence na ÚP byly omezeny
Účinnost novely zákona nabyla platnosti od 29. července letošního roku. Ti, kteří jsou aktuálně v evidenci úřadu práce, si mohou i nadále přivydělávat, nicméně pouze na DPČ (dohoda o pracovní činnosti) nebo pracovní smlouvu. Během letošního roku jde o maximálně 5 500 korun měsíčně, od ledna 2018 se částka zvýší o 600 korun díky dlouhodobě avizované úpravě minimální mzdy.
Pokud nepřesáhne dohoda o provedení práce (DPP) desetitisícovou hranici za kalendářní měsíc, nestará se zaměstnanec ani zaměstnavatel o sociální nebo zdravotní pojištění. Nicméně, u DPČ se hradí pojistné při měsíční odměně přesahující hranici 2 500 Kč, u pracovní smlouvy pak bez ohledu na výdělek. V praxi to znamená, že čistý výdělek bude nižší, náklady zaměstnavatele vzrostou.
V případě evidence na ÚP a současném vykonávání tzv. nekolidujícího zaměstnání není možné pobírat podporu v nezaměstnanosti. I proto využívají této možnosti nejčastěji evidovaní uchazeči, kterým již uběhla podpůrčí doba. Ta se liší podle věku uchazeče o práci, mladší padesáti let mohou pobírat podporu po dobu pěti měsíců. Uchazeči mezi 50 a 55 roky mohou získat podporu až na osm měsíců, starším je pak přiznána podpora až na jedenáctiměsíční období. Úřad práce musí být informován o výkonu nekolidujícího zaměstnání nejpozději v den, kdy do něj uchazeč nastoupil.
Novela zákona také zlepší postavení těch, kteří si přivydělávají skrze takzvané pracovní agentury. Pracovní zkušenosti pak mohou uchazeči zužitkovat při hledání nového místa.
