Místo v kanceláři budeme vyřizovat pracovní záležitosti z pohodlí domova nebo z kavárny, zkrácené úvazky budou čím dál větší samozřejmostí a zaměstnavatele už nebude zajímat, kolik hodin prací strávíme, ale co vyprodukujeme. Alespoň to tvrdí výsledky studie, kterou si ke svému stoletému výročí nechala vypracovat společnost Esselte.
Průměrný zaměstnanec zemí OECD stráví ročně prací 1 776 hodin. Nejvíce pracují překvapivě Mexičané, nejméně pak Nizozemci. A ačkoliv oficiální čísla naznačují, že počet odpracovaných hodin postupně klesá, realita – obzvlášť v soukromé sféře – naznačuje pravý opak. „Naše studie ukazuje, že například ve Spojených státech se procento lidí, kteří pracují o víkendech, pomalu vyšplhalo na plných 35 %. A k podobnému trendu dochází i v České republice, protože moderní technologie umožňují být na příjmu 24 hodin denně, čímž se postupně smazávají hranice mezi prací a volným časem,“ vysvětluje Martin Kula, viceprezident pro marketing společnosti Esselte, která se zaměřuje na výrobu inovativních kancelářských výrobků pro práci odkudkoliv. Zároveň dodává, že do roku 2015 by mělo být mobilní 40 % světové pracovní síly.
„Celý svět postupně směřuje k částečné nebo i plné práci z domova. Dá se říci, že už dnes platí, že práce není tam, kde je kancelář, ale tam, kde jste vy – tedy doma, v autě, v kavárně, u klienta, ale bohužel třeba i na dovolené,“ doplňuje Martin Kula. Z tohoto posunu profitují obě strany: zaměstnanec může lépe organizovat svůj čas, nemusí trávit hodiny v kolonách a může trávit více času s rodinou; zaměstnavatel zase výrazně šetří náklady na provoz kanceláře.
Přesto studie ukazuje, že i tolik žádoucí práce z domova může přinášet určité problémy. „Některým lidem může chybět přítomnost kolegů, izolovanost, sociální kontakt, mohou si stěžovat na nedostatek přímé komunikace. A nikdo neví, jaké dlouhodobé dopady na lidský život přinese fakt, že budeme neustále na příjmu,“ komentuje Martin Kula z Esselte. Podle něj může častěji docházet například k syndromu vyhoření.
„Budeme nuceni lépe organizovat svůj čas, vymezit si hranice, kdy jsme v práci a kdy už ne. Z tohoto důvodu je také dobré nepracovat u jídelního stolu, ale vytvořit si pracovnu nebo alespoň pracovní kout; přizpůsobený ergonomickým požadavkům, přehledný, praktický, přesto vizuálně příjemný, protože u něj budeme trávit podstatnou část dne,“ doporučuje Martin Kula.
Studie také uvádí, že přibližně posledních deset let roste napříč Evropou počet zkrácených úvazků, a tento růst by měl pokračovat i do budoucna. Nejlépe jsou na tom v Nizozemí, kde zkrácené úvazky představují 49 % všech pracovních úvazků. A protože v kancelářích už bude sedět jen relativně malé procento zaměstnanců, zaměstnavatelé již nebudou hodnotit své podřízené podle počtu odpracovaných hodin, ale podle kvality jejich výstupů.
„Obecně lze říci, že vývoj na pracovním trhu směřuje k čím dál vyšší efektivitě a flexibilitě. Otevírá se celá řada nových možností, tradiční modely budou postupně zanikat a vznikat nové. Ten, kdo bude těmto změnám otevřený, ať už z pozice zaměstnance, nebo zaměstnavatele, bude jednoznačně ve výhodě,“ uzavírá Martin Kula z Esselte.
Studii „Budoucnost práce“ zpracovali pro společnost Esselte u příležitosti 100. výročí od jejího založení Richard Watson a Andrew Crosthwaite ze společnosti Futures House Europe.
