Pražané jsou na rozdíl od Moravanů vůči svým dětem skoupí na korunu. Zatímco téměř 80 % Pražanů nedává svým dětem na prvním stupni základních škol žádné kapesné, na Moravě je to jen třetina rodičů. Stejný (ne)poměr je i v otázce finančních výchovy dětí. Pokud se svými dětmi probírá rodinné finance jen 7 % pražských rodičů, na Moravě pak více než 20 %. Vyplývá to z nedávného průzkumu ČSOB.
Podobná situace je v oblasti odměňování dětí za pomoc v domácnosti nebo za dobré známky. Téměř polovina pražských rodičů je toho názoru, že jde o základní povinnost jejich potomků a není důvod, proč je za to odměňovat penězi, přičemž na Moravě tento názor zastává jen třetina rodičů. „Když už dítě vyvine nějaké větší úsilí, není důvod jej za to neodměnit,“ říká Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB. „To je potom motivuje k větší snaze a aktivitě. Samozřejmě je nutné pohybovat se v úměrné výši odměny, nejvýše do 20 korun.“
První kapesné by děti měly podle tří čtvrtin Moravanů dostávat od nástupu do základní školy. Naopak polovina Pražanů si myslí, že by studenti měli dostat své první peníze až od začátku nástupu na střední školu.
Také na výši kapesného panuje odlišný názor. Zatímco na prvním stupni základní školy nedostává 80 % dětí žádné kapesné, na Moravě se bez něj musí obejít jen třetina z nich. Třetina pak dostává kapesné do 100 korun měsíčně. Děti na druhém stupni dostávají v Praze i na Moravě shodně nejčastěji měsíční kapesné mezi 100 a 200 korunami. Se vstupem na střední školu už vznikají rozdíly. Polovina pražských rodičů dává svým středoškolákům kapesné ve výši 300 až 500 korun, ale na Moravě kapesné dostává jen pětina dětí. Většina z nich se musí spokojit s menším obnosem. Podobná situace je také u vysokoškoláků. Zatímco ti pražští dostávají v polovině případů kapesné mezi tisícem až 1 500 korunami, třetina moravských nedostává kapesné žádné. „Podle jejich rodičů už by si měli brigádami nebo prací na částečný úvazek vydělávat sami,“ uzavírá výsledky průzkumu Ondřej Škorpil.
