Jakmile se venku oteplí, nabídka sezonních prací se podstatně rozšíří. Hodně jich využívají nejen studenti, ale i dlouhodobě nezaměstnaní nebo také ti, kteří potřebují nějaký přivýdělek. Ne každý se ale vyzná v zákonech a podmínkách pro takové práce, cílem každého je samozřejmě i zaplatit co nejmenší částku na dani.
Nejedná se o klasický zaměstnanecký pracovní poměr
Prakticky každá brigáda je smluvně podložena dohodami mimo klasický pracovní poměr. „Konkrétně se jedná o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, které jsou koncipovány právě pro krátkodobá zaměstnání. Je nutné ale rozlišovat, protože pracují s odlišnými podmínkami a po jejich správném splnění mohou pracovníci čerpat i řadu výhod,“ dodává Stanislav Koukal, ředitel projektu pracovních příležitostí Robeeto.
Jednou z možností, jak pracovat v souladu se zákony a bez placení daní, je dohoda o pracovní činnosti. U příjmů z DPČ se strhává běžně sociální a zdravotní pojištění, totéž platí pro daň z příjmů, nicméně ve specifických případech není pojistné třeba hradit (do částky 2500 korun). Sleva na poplatníka nebo studenta se může bez problémů uplatnit, ale podmínkou DPČ je práce po dobu maximálně jednoho roku (52 týdnů) při dvaceti hodinách týdně.
A jak se řeší výdělky nad hranici 2500 korun?
V takovém případě je ideální DPP, tedy dohoda o provedení práce. Nesmí být překročeno tři sta odpracovaných hodin ročně, ale v případě smluv u více zaměstnavatelů se počítá každá zvlášť. DPP je ideální pro pracovníky, kteří měsíčně vydělají maximálně deset tisíc korun hrubého, tehdy se neodvádí pojistné, ale pouze 15 % daň. Lze uplatnit i základní daňovou slevu na poplatníka (24.840 korun) nebo na studenta (4.020 korun) za kalendářní rok.
Sezonní práci lze vykonávat samozřejmě i v zahraničí, ve většině zemí Evropské unie nemusíte mít na krátkodobou brigádu pracovní povolení nebo povolení k pobytu, v Austrálii nebo USA tomu tak bohužel není. Dvojí zdanění jednoho výdělku nehrozí, ČR má s řadou zemí smlouvy ošetřující právě tuto problematiku.
