Novela zákona o spotřebitelském úvěru začala platit od 1. prosince a přináší nová pravidla hry pro všechny typy úvěrů, včetně půjček na bydlení. Větší nároky klade také na finanční instituce, znalosti poradců a zprostředkovatelů půjček.
Přestože negativní zkušenost má s poradci pouze 7,4 % Čechů, více než dvě třetiny lidí se domnívají, že je potřeba jejich činnost regulovat a zpřísňovat její podmínky. Ukázal to průzkum skupiny Wüstenrot, podle kterého někdy využilo služeb finančního poradce téměř 70 % respondentů. Více než polovina si ho vybrala na základě doporučení.
Se svým finančním poradcem je spokojeno 73,4 % účastníků průzkumu, přičemž nejméně se k této možnosti přiklonili vysokoškoláci. Necelá pětina lidí popisuje své zkušenosti s poradci a jejich odborností jako průměrné. Ryze negativně se vyjádřilo jen 7,4 % dotázaných, nejvíce vysokoškolsky vzdělaní
(9,7 %).
Přes tyto poměrně dobré výsledky se více než tři čtvrtiny (76,4 %) lidí domnívají, že je třeba činnost finančních poradců dále regulovat a zpřísňovat její podmínky. Ve věkové skupině 45 až 53 let se k většímu dohledu kloní dokonce čtyři lidé z pěti. „Novela zákona o spotřebitelském úvěru zavádí mimo jiné i speciální profesní zkoušky pro finanční poradce a zprostředkovatele úvěrů. Žadatelé o půjčku tak budou mít jistotu, že se dostanou do rukou jen vyškoleným odborníkům, kteří jim nabídnou kvalitní služby,“ upozorňuje Věra Slaninová, ředitelka úseku interní obchodní cesty finanční skupiny Wüstenrot, a dodává: „Našim vázaným finančním poradcům nabízíme nejen přípravu na odbornou zkoušku, ale i zajištění nezbytné registrace u České národní banky.“
S poradci mají zkušenost dvě třetiny lidí
Podle průzkumu dvě třetiny Čechů někdy v životě využily služeb poradce. Pětina respondentů spoléhá na služby zaměstnance jedné konkrétní instituce, třetina pak využívá poradce, kteří mají ve svém portfoliu produkty více finančních institucí.
Na pobočku chodí starší generace, mladí volí internet
Polovina lidí (51,3 %) si nejčastěji sjednává finanční produkty tradičně v kamenných pobočkách bank, spořitelen či pojišťoven. Nejčastěji se jedná o dotázané ve věku nad 60 let (téměř 60 %) a lidi se základním vzděláním (69,2 %). Nejméně si pro finanční produkt do banky přijdou vysokoškoláci
(45,6 %).
Vyřízení záležitosti na webu dané instituce volilo 11,2 % respondentů. Nejčastěji jsou to příslušníci nejmladší generace (15,5 %), kteří mají logicky k počítačům a internetu nejblíže. Nejméně tuto možnost volili starší respondenti ve věku 54-65 let (6 %).
Osobní doporučení je nejčastější volbou pro výběr poradce
Více než polovina respondentů (56 %) si vybrala finančního poradce přímo na osobní referenci. Mezi mladými funguje tato volba dokonce u dvou ze tří, jako relevantní argument je vnímána také mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. „Lidé si své zkušenosti sdělují, ať už negativní, nebo pozitivní. Osobní doporučení je tak jednou z nejlepších vizitek pro finančního poradce a zároveň zárukou pro dalšího klienta, že se mu dostane špičkových služeb,“ říká Slaninová a dodává: „Klademe proto velký důraz na pravidelné školení a odborný rozvoj našich poradců.“
Necelé čtvrtině lidí byl prý poradce přidělen přímo finanční institucí. Nejčastěji takto odpovídali padesátníci (30,5 %) a lidé se základním vzděláním (34,6 %), nejméně pak vysokoškoláci (17,5 %). Téměř 15 % respondentů oslovil finanční poradce sám, nejvíce se s přímým kontaktováním setkali příslušníci střední generace a vysokoškoláci (20 %).
