Některé společnosti doposud stále poskytují svým zaměstnancům finanční služby, pro něž se souhrnně vžil termín „podnikové spořitelny“. Tato oblast nebyla dlouhou dobu právně upravena, od 1. května 2011 se však situace radikálně změní. Od toho dne budou moci podnikové spořitelny fungovat pouze na základě oprávnění od ČNB. A lze očekávat, že většina z nich této regulaci nebude schopna dostát a skončí.
Pro banky se jedná o jedinečnou příležitost, jak získat klienty, kteří doposud služeb klasických finančních institucí příliš nevyužívali. Jednou z nich může být například paní Božena Vesecká, která byla dlouhá léta klientkou podnikové spořitelny. „Přiznám se, že jsem služeb banky nikdy nevyužívala, protože jsem to nepotřebovala. Peníze jsem měla dvacet let na účtu v naší firmě,“ říká Vesecká.
Služby podnikových spořitelen se liší případ od případu, většinou se však jedná
o správu účtu, na který se převádí mzdy zaměstnanců nebo jejich část. Zaměstnanec v podstatě půjčuje peníze zaměstnavateli a jako protislužbu dostává z poskytnutých prostředků úrok, případně využívá další finanční služby. Nejedná se však o sofistikované produkty, které mohou nabídnout finanční domy. Tato praxe je navíc poměrně riziková vzhledem k tomu, že se na podnikové spořitelny nevztahují ustanovení zákona o bankách o pojištění vkladů. Vše tedy stojí a padá se stabilitou firmy, což například v době, jakou byla finanční krize, představuje určité riziko.
Na rozdíl od podnikových spořitelen finanční domy podléhají striktní regulaci, navíc jak opakovaně dokazují zátěžové testy, české banky jsou stabilní a krizím odolné. Podle Marcely Suchánkové, výkonné manažerky Orientace na klienta z ČSOB, je banka připravena všem nově příchozím klientům poskytnout osobní přístup a kvalitní poradenství.
„Pro některé lidi bude spolupráce s bankou skutečně novinkou, protože dosud své finance svěřili firmě, a nemuseli přemýšlet, jestli si otevřít účet v bance,“ říká Marcela Suchánková. „Seznámíme je s možnostmi, které mají, projdeme společně jejich situaci a plány a najdeme vhodné řešení, které bude odpovídat jejich představám a potřebám. Věřím, že jim nabídneme produkty a služby, které v podnikových spořitelnách neměli k dispozici a které ocení.“
Důležité je, aby si uvědomili, že by byla škoda nechat peníze ležet na běžném účtu. Na tom by měl zůstat základní finanční polštář ve výši šesti násobku měsíčních výdajů domácnosti. „Zbylé finance doporučuji směřovat do produktů s vyšším zhodnocením – se státními příspěvky a daňovými odpočty, na lépe úročené spořicí účty nebo pravidelně investovat, např. do zajištěných fondů,“ doporučuje Marcela Suchánková.
