S rostoucím tlakem na ochranu životního prostředí se na českém trhu objevují finanční produkty, které ekologické hledisko zohledňují. Cílí na soukromé i institucionální investory, jimž není životní prostředí lhostejné. Řeč je o zelených fondech.
Zelené fondy patří do kolonky společensky odpovědných fondů, anglicky Social Responsible Investments (SRI) a narazíme na ně počátkem 20. století v USA. Již tehdy existovaly fondy, které investovaly do firem s „čistým štítem“. První etické fondy se zaměřovaly na bojkot sektorů, jejichž samotné produkty pokládaly za škodlivé: zbraně, tabák, alkohol, pornografický průmysl, výrobky poškozující životní prostředí, nebo obsahující škodlivé látky. „Do roku 2001 už etické investování nabralo takové tempo, že je jako speciální sektor přijal například oficiální investorský Financial Times Stock Exchange index – zkráceně zvaný FTSE. Ten od poloviny roku 2001 vede zvláštní kategorii FTSE-4Good, jinak označovaný jako etický index podniků se svědomím,“ říká Juraj Dvořák, předseda investiční komise fondu NOVA Green Energy. Otázku etiky v investování otevřela i finanční krize. Trend pokračuje až do současné doby. Některé fondy nyní reálně umožňují vydělávat bez případných výčitek. Firmy, do nichž investují, se mají chovat eticky nejen směrem dovnitř – tedy k zaměstnancům, ale rovněž ven – k ochraně životního prostředí.
Stále však jde o finanční produkty, které se snaží maximalizovat zisk. V době vzrůstajících investic do zelených technologií a energie to není v rozporu a ukazuje se, že i takzvané zelené fondy patřící do etických investic nepostrádají smysl, navíc s bonusem dobrého pocitu pro investory. „Dochází k neustálému rozvoji environmentálních technologií, tedy nejrůznějších zařízení pro ochranu životního prostředí. Navíc si sama Evropská unie klade za cíl zvyšovat podíl spotřebované elektrické energie z alternativních zdrojů. To vše přináší zisky již dnes,“ připomíná předseda investiční komise NGEF. Odhadem je v EU zhruba 400 zelených fondů a dalších několik stovek po celém světě. V tématu trvalé udržitelnosti, ať už se jedná o energetiku, investice, ekonomický rozvoj či životní prostředí hrají nezastupitelnou roli právě obnovitelné zdroje energie.
Zelené fondy v ČR
V Česku působí rovněž několik SRI fondů, jako například fond Vodního Bohatství od ČSOB či Fond živé planety České pojišťovny. Portfolio některých z nich prezentuje oblast ochrany klimatu, využití alternativních zdrojů energie, výrobu bioproduktů, ochranu vod či vývoj nových materiálů, jako například nanotechnologie. Fondy zastupují kupříkladu americké společnosti zaměřené na vodohospodářství či zpracování odpadu, švédského výrobce větrných elektráren či výrobce energie ze Španělska. Erste Bank Group prostřednictvím členů své skupiny nabízí fond ESPA WWF Stock Umwelt investující celosvětově do podniků, jež působí v odvětví produkce obnovitelné energie. Ve fondu jsou společnosti, které se zabývají vodním hospodářstvím. Společným jmenovatelem těchto fondů je to, že investují zejména do zahraničních projektů. Investice jsou zaměřené i na projekty v Asii.
Nový fond investuje do tuzemských zelených projektů
Nově je na českém trhu k mání fond, jenž se orientuje na domácí projekty a investice do projektů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a energetického využití odpadu v Česku a u blízkých sousedů. Fond kvalifikovaných investorů nese název Nova Green Energy (NGEF). Podle zástupců fondu jde o jediný otevřený podílový fond tohoto druhu v Česku, který investuje hlavně do obnovitelných zdrojů energie. Investorům slibuje výnos 7 9 % ročně.
Otevřený podílový fond se zaměřuje na projekty v regionu střední a východní Evropy – tedy Česko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a Černou Horu atp. Investuje do elektráren o výkonu 1MW a více a jeho cílem je dosáhnout poměru: 40 % fotovoltaiky, 25 % biomasy, 20 % vodních elektráren. Zbytek tvoří projekty na spalování odpadů či výroby elektřiny z větru. Fond kupuje zaběhnuté projekty s dlouhodobými odběratelskými smlouvami a zárukami na komponenty. Jelikož jsou projekty financovány velkými bankami, i tyto přispívají k přísné kontrole. Peníze ve fondu nepřímo pomohou k urychlení výstavby elektráren zaměřených na výrobu z obnovitelných zdrojů energie. Fond kupuje projekty od developerů, kteří je staví za účelem prodeje. Ti pak mohou utržené peníze investovat do výstavby dalších obnovitelných zdrojů.
Ačkoli mohou mnozí namítat, že se tento příslib týká Česka omezeně, protože od roku 2015 by neměly mít nové instalace s výjimkou malých vodních elektráren garantovanou výkupní cenu a očekává se proto útlum výstavby zejména fotovoltaických či větrných elektráren, investorů fondu se to příliš netýká. Důvodem je, že fond kupuje elektrárny, které podporované jsou, respektive byly zkolaudované v době, kdy podpora byla.
Do NGEF mohou podle zákona přímo investovat pouze tzv. kvalifikovaní investoři, a to minimální částkou 125 tisíc Eur (cca 3,5 milionů korun). V praxi to jsou zejména banky, penzijní fondy, obchodníci s cennými papíry, pojišťovny, eventuálně nadace spravující rodinné majetky (tzv. family offices) bez nutnosti, aby měly vlastní elektrárnu. Největším investorem a zároveň partnerem fondu je Erste Group Bank AG. Pro mnoho lidí, kteří chtějí svými penězi podpořit obnovitelnou energetiku, se tak může zdát fond nedosažitelný. Přesto pro lidi, kteří chtějí výhodně zhodnotit své úspory či diverzifikovat portfolio, možnost existuje. Investovat lze i s menším obnosem peněz, a to cestou přes licencovaného obchodníka v rámci řízené správy portfolia. V tomto případě je minimální výše investice 10 tisíc Eur (zhruba 277 tisíc korun).
Popularita na západ od ČR
V západní Evropě jsou obecně zelené fondy velmi populární, a to jak pro velké „hráče“, pro které je odpovědnost vůči životnímu prostředí jedno z hlavních témat a nazývají je „morálními investicemi“. K tomu však musí v dané zemi panovat jistota, že stát zelené investice podporuje a je možné se na nastavená pravidla dlouhodobě spolehnout. Ačkoli se zdá, že v Česku tomu tak bohužel není, tohle tvrzení není tak docela pravda. Respektive nastavená pravidla státem (odtud pramení i určitá garance a nízké riziko) v oblasti výkupních cen alternativní energie se musí měnit a mění se v každé zemi, včetně Německa. Na začátku bylo potřeba zaujmout do sektoru investory, kteří by měli zájem elektrárny vyrábějící z obnovitelných zdrojů stavět. Byly velmi drahé vstupy a bez podpory státu by do toho sektoru nikdo nevstoupil z důvodu příliš dlouhé návratnosti. Situace se změnila, když výrazně zlevnily vstupy díky čínským výrobcům. Co je možné v Česku vyčíst, je fakt, že stát zareagoval na změnu podmínek pozdě a zhruba další rok nechal výkupní ceny nastavené příliš vysoko, ačkoliv například solárních elektráren již bylo dostatek a panely byly dostupné za nízkou cenu. Z fotovoltaických elektráren se stal velmi výnosný obchod. Zpožděná reakce tak byla s největší pravděpodobností účelová, aby si všichni stihli elektrárny postavit.
Vedle fondů existují i jiné možnosti, jak eticky naložit s penězi. Kupříkladu etické banky podporují půjčkami konkrétní projekty například z oblasti ekologické, sociální a kulturní sféry. Využívají peníze na poskytnutí úvěrů drobným podnikatelům, neziskovým organizacím i sociálním podnikům a podporují rozvoj v místě, kde působí. Mikrofinancování se zabývá specifickým druhem finančních služeb, a to soustředěním na financování projektů chudých států, rozvoji komunit, malého a středního podnikání.
Fondy SRI (Social Responsible Investments)
Pro sociálně odpovědné investice se vžila zkratka SRI, popřípadě ESG, která popisuje 3 hlavní principy SRI, tedy životní prostředí, sociální odpovědnost a corporate governance. Fondy investují obecně do společensky prospěšných společností. Nejsou přípustné alokace do tabákových firem, zbrojařských koncernů nebo společností s neekologickou výrobou či zaměstnávající děti.
