Svou finanční situaci vnímá jako stejnou nebo horší oproti loňskému roku 90 % Čechů. S výší svých úspor je spokojena jen asi čtvrtina Čechů, což je o 7 % méně než loni. Společně s Italy tak patříme k nejméně spokojeným národům. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivnil zhoršující se vnímání finanční situace, je růst cen (55 %). I přes nepříznivé vnímání finanční situace, anebo právě kvůli němu, se Češi snaží čím dál více spořit. Pravidelné či nepravidelné spoření deklarují podle posledního průzkumu ING Bank více než tři čtvrtiny Čechů (77 %). To je více než u většiny našich evropských sousedů, kde nějakým způsobem spoří 68 % lidí. Shodně s našimi sousedy spoříme nejčastěji za účelem vytvoření finanční rezervy, dalšími důvody jsou pro Čechy pořízení nebo vylepšení bydlení a spoření na dovolenou.
„Pokračující nepříznivá ekonomická situace se v loňském roce odrazila i na zhoršujícím se vnímání stavu osobních financí nás, Čechů. Trochu paradoxní situace tak nastává při výpovědích našich spoluobčanů, kteří jsou na jednu stranu nejspořivějším evropským národem, na stranu druhou však je jejich spokojenost s vlastními úsporami jedna z nejnižších,“ komentuje data z výzkumu Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR, a pokračuje: „Jako pozitivní vnímám, že růst cen a nespokojenost Čechů s osobními financemi nevede jen k negativním postojům, ale zjevně i k hlubšímu zamyšlení a konkrétním krokům v podobě vytváření rezerv. I když řada Čechů deklaruje, že se jejich finanční situace v loňském roce zhoršila, přesto se více než dvě třetiny z nich snaží spořit, ať už pravidelně nebo nepravidelně. Patříme k nejspořivějším evropským národům a i to nás řadí k jedněm z nejstabilnějších evropských ekonomik.“
Graf č.1 – Vyjádření úrovně spokojenosti s výší úspor
Společně s Italy patří Češi k národům, které jsou nejméně spokojené s výší svých úspor. Dobrý pocit z nich má jen 25 % našich spoluobčanů. Naopak, mezi nejspokojenější patří obyvatelé Nizozemí, Německa nebo Lucemburska, kde výše osobních úspor vyhovuje téměř polovině tamních obyvatel. 90 % Čechů také uvádí, že jejich současná finanční situace je stejná jako loni nebo horší. U 9 % z nás se naopak finanční situace oproti předchozímu roku zlepšila. Příčinou zhoršujícího se vnímání finanční situace je nejčastěji růst cen (55 %), dále pak ztráta zaměstnání (37 %) a neplánované výdaje (34 %). „Je nasnadě, že se řada lidí snaží v dnešní ekonomicky nestabilní době nějak ušetřit. Jednou z možností je i snižování výdajů,“ uvádí Libor Vaníček. „Pokud se podíváme na tuto oblast, pak více než polovina Čechů i Evropanů omezovala své výdaje v oblasti zábavy a odpočinku. Bezmála polovina se jich snažila ušetřit i při nákupu oblečení. Češi pak častěji než ostatní evropské národy hledali prostor pro úspory při výdajích na telefon a internet,“ doplňuje. Shodně 31 % Čechů i Evropanů pak uvedlo, že se ve výdajích v loňském roce nijak neomezovali.
77 % Čechů nějakým způsobem spoří. Je to více než ve většině ostatních evropských zemí, kde úspory vytváří 68 % lidí. Více než polovina (53 %) Čechů přitom odkládá peníze stranou nepravidelně, čtvrtina (24 %) pravidelně každý měsíc. Důvodem spoření je pro zhruba polovinu Čechů i Evropanů na prvním místě vytváření finanční rezervy na pokrytí neočekávaných výdajů. Češi dále spoří na pořízení nebo vylepšení bydlení a na dovolenou.
Graf č. 2 – Frekvence spoření
Mezinárodní průzkum ING je studií na téma spoření a výdajů, kterou v prosinci 2012 již podruhé realizovala společnost TNS Nipo ve 14 evropských zemích na reprezentativním vzorku 1 000 obyvatel v každé ze sledovaných zemí.
