Výsledky průzkumu společnosti KPMG Česká republika ukazují, že kvůli zaměstnání je ochotno se přestěhovat rovných 70 procent Čechů. Bezmála třetina z nás se nebrání ani nabídce ze zahraničí. Změnit bydliště za žádných okolností naopak nechce 30 procent respondentů. Větší vůli k dojíždění za prací projevují tradičně mladí lidé do 30 let. Také ženy jsou v tomto ohledu překvapivě flexibilnější než muži.
„Zdá se, že začínáme bořit jeden z největších národních mýtů o nízké pracovní mobilitě Čechů. Ačkoli u nás panuje povědomí, že se stěhování za prací bráníme, náš průzkum naznačuje pravý opak. Na konci ekonomické recese si totiž dobře uvědomujeme finanční rizika spojená s přehnaným patriotismem a začínáme být otevření nabídkám z jiných pracovních trhů,“ komentuje výsledky průzkumu Dojíždění za prací Otakar Hora, Partner, KPMG Česká republika. Navzdory své přístupnosti změnit místo pobytu kvůli práci by 37 procent respondentů zůstalo pouze v České republice, v rámci naší vlasti i za hranice by pak bylo ochotno přesídlit 31 procent z nás.
Než přijde rodina…
Ochota Čechů stěhovat se za prací klesá podle očekávání s věkem. Zatímco lidé do 30 let by se odstěhovali v 75 procentech, starší věkové kategorie by přesídlily jen v 65 procentech případů. „Jakmile přijde rodina, budujeme si zázemí a stáváme se závislejší na našem okolí i lokalitě. Naše rozpočty jsou navíc často zatíženy hypotékami, které nám v stěhování brání,“ upozorňuje Otakar Hora. Z průzkumu překvapivě vyplývá, že o něco flexibilnější jsou v tomto směru ženy – svůj domov by kvůli práci, na rozdíl od 67 procent mužů, dokázalo opustit 75 procent z nich. Výsledky naznačují, že ženy se začínají čím dál více na pracovním trhu prosazovat, jsou ambicióznější, a logicky tedy i ochotnější se přizpůsobit požadavkům svého zaměstnavatele.
Za hranice odjíždějí hlavně vysokoškoláci
Vžitá premisa, že čím vyšší vzdělání, tím větší otevřenost vůči pracovní mobilitě, evidentně přestává platit. Rozdíly dnes panují především v motivaci. Nabídka dělnických profesí bývá v místě bydliště malá, proto jsou lidé s nižším vzděláním – tj. obvykle bez maturity – za prací nuceni dojíždět. Vysokoškoláci naopak vidí v práci mimo své bydliště především příležitost získat nové zkušenosti a lepší platové ohodnocení. Lidé se základním vzděláním nebo vyučení se tak častěji stěhují jen po dobu pracovního týdne, kompletně se přestěhovat je podle průzkumu ochotna necelá polovina z nich. Naopak tři čtvrtiny vysokoškoláků by se přestěhovaly trvale, 48 procent dokonce i do zahraničí. „Vůbec nejkonzervativnější odpovědi jsme získali od maturantů, kteří se zaměřují na pracovní nabídky pouze v rámci České republiky,“ uzavírá výsledky průzkumu Otakar Hora.
