V České republice je v souvislosti s úrazovým pojištěním velmi rozšířené a oblíbené takzvané bolestné, respektive pojistné plnění formou denního odškodného, případně procentem z pojistné částky. Analytik finančně poradenské společnosti DataLife Radomír Svoboda srovnává tyto dvě varianty pojistného plnění a radí, jak správně stanovit pojistnou částku. Na modelovém případu také ukazuje rozdíl mezi dvěma formami pojištění.
Pojistěte se alespoň 3,5 násobek svého příjmu
Konkrétní srovnání toho, co je pro klienta výhodnější, vyžaduje hloubkovou analýzu pojistných podmínek, sazeb a oceňovacích tabulek jak v rámci jedné pojišťovny, tak v rámci našeho pojistného trhu vůbec. Obecně se ale dá říci, že na pojistném trhu v České republice jsou přibližně srovnatelná pojistná plnění % z pojistné částky 100 000 Kč a denního odškodného s karenční dobou 7 dnů ve výši 200 – 250 Kč/den dle rizikovosti klienta. Proto doporučuji stanovit pojistnou částku pro tělesné poškození úrazem jako minimálně 3,5 násobek hrubého měsíčního příjmu klienta. Výši denního pojistného je vhodné nastavit minimálně jako rozdíl čisté mzdy a nemocenské dávky/30.
Modelový příklad pro dvě formy pojistného plnění
Muž (30 let), učitel bez registrované sportovní činnosti (1. riziková skupina), utrpěl pádem z kola úraz s mnohačetnými poraněními. Tabulka ukazuje praktické srovnání při nastavení výše pojistných částek pro tělesné poškození úrazem (TPÚ) 100 000,- Kč a denního odškodného (DO) 200,- Kč/den. Měsíční pojistné za riziko shodně 130,- Kč.
Cena za zajištění těchto rizik roste s rizikovostí povolání, případně s výkonem registrované sportovní činnosti. Při ní je pojištěný zařazen do vyšší rizikové skupiny nebo popřípadě i s ohledem na zdravotní stav pojištěného (předchozí úrazy atd.).
Forma plnění procentem ze sjednané částky
V tomto případě pojistitel poskytne plnění pro jednotlivá poškození dle oceňovací tabulky, a to pevným procentem ze sjednané pojistné částky (s výjimkou několika poškození, která jsou hodnocena procentním rozpětím). Procentní hodnocení je stanoveno na základě průměrné doby léčení včetně nezbytné rehabilitace. Výplata pojistného plnění proběhne mnohdy dříve, než skončí doba nezbytného léčení. V obou případech určuje pojistitel výši plnění na základě písemné zprávy lékaře. Zprávu lékaře si pak může pojistitel doplňovat výpisem ze zdravotní dokumentace pojištěného nebo jeho vlastním posudkovým lékařem. Nespornou výhodou pojistného plnění procentním dílem z pojistné částky na rozdíl od pojistného plnění formou denního odškodného je to, že pokud jediný úraz způsobí několik poškození různého charakteru nebo na různých částech těla, stanoví pojistitel výši pojistného plnění součtem procent za jednotlivá poškození, nejvýše však 100 %. Naproti tomu výplata pojistného plnění formou denního odškodného je limitována pouze nejvýše hodnoceným tělesným poškozením a s ním spojenou maximální dobou nezbytného léčení.
Forma denního odškodného
Úrazové pojištění je srovnatelné s pojištěním denního odškodného za dobu nezbytného léčení následků úrazu. Pojistitel poskytne pojistné plnění formou denního odškodného jako součin sjednané pojistné částky a skutečného počtu dnů léčení. Nejvýše však počtu dnů daného oceňovací tabulkou pro příslušné poškození. Přesáhne-li léčba karenční dobu (zpravidla 7 dnů) sjednanou v pojistné smlouvě, vyplácí pojistitel plnění zpětně od 1. dne. Čekací lhůta obvykle odpadá, pojištěný je zajištěn proti sjednanému riziku od počátku pojištění. Stále více pojišťoven nabízí i k tomuto pojištění progresivní plnění, kdy výše denního odškodného roste s délkou nezbytného léčení úrazu. Je-li pojištěnému způsobeno několik tělesných poškození různého charakteru či na různých částech těla naráz nebo je-li několik poškození způsobených jedním úrazem na jedné části těla léčeno stejným způsobem, plní pojistitel pouze za nejvýše hodnocené tělesné poškození. Pojistné plnění vyplatí pojišťovna až po ukončení doby nezbytného léčení, u některých pojišťoven může pojištěný požádat o přiměřenou zálohu na pojistné plnění.
