Děti ve věku 13 až 15 let velice dobře vědí, že se nemají bezhlavě zadlužovat. Alespoň pokud navštěvují školu, která je aktivní ve výuce finanční gramotnosti. V průzkumu realizovaném během projektu Investování hrou jich téměř 83 % uvedlo, že peníze by si měl člověk půjčovat jen na důležité věci, jako třeba byt či dům. A měl by si dopředu spočítat, že bude schopen půjčku splácet.
„Děti jsou velice otevřené myšlenkám, které vedou k finanční zodpovědnosti. Protože jsou prostě ve svém věku celkově mnohem otevřenější než dospělí. Proto je třeba, aby tyto informace nasávaly včas a takovou formou, která jim pomůže uložit si je do dlouhodobé paměti,“ uvedl jeden z autorů projektu Roman Pospíšil z Institutu pro finanční poradenství (IPFP).
Projekt Investování hrou probíhal v uplynulém školním roce na 13 základních školách. Zúčastnily se jej zhruba tři stovky žáků osmých a devátých tříd.
V osmi hodinách se učili s pomocí kvízů, videí a diskusí podnikat a spořit. V dalších osmi hodinách sehráli hru na řízení investiční společnosti. Čtrnáctkrát vybrali z 11 fiktivních společností 3 až 5 firem, jejichž akcie „nakoupili.“ Podkladem jim byly vybrané a upravené zprávy z médií.
„Děti si všechny principy osvojily velice rychle. Je vidět, že i v tomto věku, dokážou ekonomické informace vnímat a správně interpretovat,“ uvedl hlavní autor hry Miloš Filip (IPFP). „Do průzkumu jsme záměrně zařadily otázky, které nebyly předmětem našeho kurzu, aby tím výsledky nebyly ovlivněny. Prokázala se zajímavá a pozitivní skutečnost: Že totiž na školách, které se výuce finanční gramotnosti aktivně věnují, jsou znalosti dětí více než dobré,“ dodal.
Co je lichva, ví přes polovinu žáků
O něco méně než v samotném smyslu zadlužování se děti orientují v tom, co znamená lichva. Správnou odpověď, že jde o půjčování peněz za nevýhodných a riskantních podmínek, zvolilo zhruba 58 % žáků. Na některých školách si v této otázce byly jistější, jinde méně. Přestože alternativní odpovědi (nabízení bankovních služeb tam kde není banka prostřednictvím tzv. lichváře či historický název pro úvěr) byly daleko od skutečnosti. Přesto pětina žáků řekla, že neví.
„I tak jde o dobrý výsledek. Ukazuje, že finanční vzdělávání má smysl. Konec konců, říkají to i samotní žáci. Na stupnici důležitosti od jedné do pěti dalo finanční gramotnosti jedničku či dvojku skoro 70 % a jedničku až trojku 95 % dětí,“ uzavřel Miloš Filip.
