Více než čtvrtina Čechů a pětina Slováků nemá sjednané pojištění svého bydlení, i když má velká část z nich osobní zkušenost s vykradením bytu, domu, garáže nebo s prasklým potrubím. Ukázal to aktuální reprezentativní průzkum společnosti AXA, jehož cílem bylo zmapovat postoj obyvatel obou zemí k pojištění bydlení.
Takřka 47 % Čechů, resp. 42 % Slováků si myslí, že riziko škod spojených s bydlením je minimální. Téměř 33 %/31 % (ČR/SR) považuje výdaje na pojištění za zbytečně nebo nepřiměřeně vysoké a 15 %/15 % je připraveno hradit případné škody z úspor. „Toto uvažování je velmi nebezpečné. Každý ve svém okolí přece zná někoho komu vykradli sklep, nebo kdo náhodou vytopil sousedy kvůli prasklému potrubí. Z tohoto úhlu pohledu je jasné, že riziko podobných škod je naopak velmi vysoké,“ myslí si Karel Žyla, manažer interní a externí komunikace AXA ČR a SR a dále upozorňuje: „A výdaje na nápravu těchto škod se mohou vyšlphat do desetitisíců a zmrazit tak rodinný rozpočet na mnoho měsíců.“
Bydlení nemá pojištěno 26 % Čechů
Pojištění bydlení častěji nalezneme u vlastníků rodinných domů, a to ve 33 %. U vlastníků bytů je pojištění bydlení sjednáno v necelých 30 %. Pouze 13 % Čechů a 6 % Slováků, kteří žijí v pronajatém bytě či domě má sjednáno pojištění bydlení. Tito lidé si však neuvědomují, že jim hrozí stejná rizika v pronajatém bydlení, jako ve vlastním. Nejvíce si rizika související s nepojištěním bydlení uvědomují obyvatelé Plzeňského kraje a Vysočiny, kde nemovitost nemá pojištěno pouze 15, respektive 17 % respondentů.
22 % Čechů neví, co má přesně pojištěno
AXA se v průzkumu dále ptala, jaký druh pojištění mají sjednaný. Samostatné pojištění nemovitosti uvádí 13 % a pojištění domácnosti téměř 26 % respondentů. Obě pojištění má 1/3 respondentů. Více než 22 % Čechů si nevzpomíná, co všechno mají pojištěné, a 6 % uvádí, že nerozlišuje mezi oběma druhy pojištění, rozdíl mezi nimi je však zásadní. „Majitel bytu by si měl uvědomit jednu věc. Pokud mu například vykradou byt, pojištění nemovitosti mu nepomůže, protože tento druh pojistné události spadá do kategorie pojištění domácnosti a jejího vybavení. Naopak dojde-li k poškození sádrokartonových stěn bytu či domu v důsledku požáru, na tento případ se vztahuje právě pojištění nemovitosti,“ vysvětluje Karel Žyla, manažer PR a komunikace AXA v ČR a SR.
O aktualizaci smluv se nestará téměř polovina dotázaných
Stále také platí, že mnoho lidí neví, na jaká rizika mají své bydlení pojištěno. Potvrdil to i průzkum, který ukázal, že pouze 16 % Čechů a 15 % Slováků zná přesný rozsah své pojistné smlouvy. Alespoň přibližnou představu o rozsahu pojištění má v obou zemích zhruba polovina dotázaných. Znepokojivým údajem je, že třetina respondentů si vůbec nepamatuje nebo si není jistá, co všechno jejich pojištění zahrnuje. „Lidem obecně stačí vědomí, že v uzavřeli v minulosti pojistnou smlouvu a spoléhají na to, že jsou pro případ vzniku škod chráněni. Hodnota bydlení se však mění, například rekonstrukcí nemovitosti či pořízením nového vybavení do domácnosti A v těchto případech by právě klienti neměli zapomínat na aktualizaci pojistné smlouvy, aby v případě pojistné události nedošlo k podhodnocení hodnoty nemovitosti nebo domácnosti a pojistné plnění tak skutečně odpovídalo vzniklým škodám,“ vysvětluje Karel Žyla.
