Z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu provedla společnost Millward Brown letos v létě, vyplývá, že nejvíce finančně gramotní jsou lidé kolem 40 let. Mladší teprve sbírají zkušenosti a starší naopak již ztrácejí zájem se v této oblasti vzdělávat.
Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním. Podobně i lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tis. Kč měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti, než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž příjmy nepřesahují 15 tis. Kč měsíčně.
„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ řekla Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny. Naopak velikost města či vesnice, ve které lidé bydlí, míru finanční gramotnosti prakticky neovlivňuje.
Průzkum potvrdil, že finanční gramotnost roste s věkem, a zároveň ukázal, že mladí umí lépe hospodařit s penězi a také se více orientují v bankovních pojmech než v roce 2013. „Zodpovědnému hospodaření se děti musí naučit a z našeho průzkumu vyplývá, že se to učí rychle. Hlavním zdrojem informací z oblasti financí jsou pro mladé stále rodiče, ale na důležitosti výrazně nabývá škola a významnou roli začíná hrát i facebook,“ řekla Lenka Korečková.
Rodiče i nadále zůstávají hlavním zdrojem financí pro mladé do 18 let, pak si začínají vydělávat v zaměstnání či na brigádách. „Mladí lidé si začínají přivydělávat dříve. Brigády a zaměstnáni se stávají hlavním zdrojem příjmu už pro osmnáctileté, zatímco v roce 2013 to bylo až pro jednadvacetileté,“ vysvětluje Lenka Korečková. Polovina mladých se dostává do situace, kdy utratila všechno kapesné. Stejný podíl má dokonce zkušenosti s půjčkou od kamarádů či rodičů. S věkem roste nejen půjčovaná částka, ale i celková doba splácení.
Znalost cen je na relativně vysoké úrovni i u mladších ročníků, ale liší se podle oblasti zájmu. „Ve větší míře než v roce 2013 děti znají cenu nejnovějšího iPhone, ale netuší, kolik stojí chleba,“ upozornila Lenka Korečková. Podobný problém existuje i u znalosti finančních pojmů. Mladí, stejně jako dospělí, mají dlouhodobě potíže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Zhruba polovina lidí neumí vysvětlit ani pojmy jako hypotéka, kontokorent či jaké důsledky má inflace na výdaje nebo krach banky na uložené peníze.
„Výsledky dlouhodobého průzkumu a znalost potřeb nejen našich klientů je zásadní pro přípravu našich produktů a služeb. Klientům nyní v pobočkách poradíme, jak mohou uspořit ve svém rodinném rozpočtu a jak se lépe orientovat ve světě financí. Pro děti a studenty zase máme velkou škálu vzdělávacích aktivit. Průzkum nám potvrdil, že to dává velký smysl, protože mladí, kteří prošli podobnou aktivitou, rozumí financím lépe než vrstevníci bez této zkušenosti. Chceme tak přispět ke zvýšení všeobecné finanční gramotnosti a využít toho, že banky a školy nám v průzkumech vycházejí jako nejdůvěryhodnější zdroje finančních informací,“ řekla Kristýna Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.
