Když telefonní linka začíná osmičkou, máme pocit, že je zadarmo. Chcete po telefonu reklamovat fakturu za plyn, ohlásit pojistnou událost nebo získat informace o produktech své banky? Pozor, zadarmo to nebude, bezplatné je pouze předčíslí 800!
Telefonní čísla, která začínají předčíslím 81, 83, 84 nebo 85, tedy takzvané modré a bílé linky, jsou často mylně považována za bezplatná. Volání na ně je však mnohdy dražší než běžný hovor. „Zákazníka čeká obvykle nepříjemné překvapení při pohledu na fakturu za telefon, hovory se totiž většinou ani nezapočítávají do volných minut. Volné minuty uplatníte pouze u O2,“ říká Miloš Borovička, právní poradce dTestu, a dodává: „Přitom u modrých linek sdílíme náklady na hovor s tím, komu voláme, volání by tedy mělo být oproti jiným hovorům levnější. Ve skutečnosti není.“ Bílé linky slouží jako takzvaná univerzální přístupová čísla. Svůj smysl měla především v době, kdy se rozlišovala místní a meziměstská volání, zákazník volal na bílou linku odkudkoli za stejnou cenu. Dodnes zřejmě přetrvává, že lidé neradi volají na linky začínající předčíslím jiného regionu.
dTest prověřil ceníky operátorů, aby zjistil, jak jsou modré a bílé linky zpoplatněné. U každého operátora je to trochu jinak. „Ceny se pohybují od 1,30 do 5,50 Kč/min za volání na modré linky a od 2 do 6,70 Kč/min za volání na bílé linky,“ říká Borovička a upozorňuje: „Operátoři navíc těmto linkám nevěnují přílišnou pozornost a najít informace v cenících je občas práce pro detektiva.“
Transparentnost je přitom jedním ze základních požadavků na spotřebitelské smlouvy. „Občanský zákoník vyžaduje, aby dokumenty mimo hlavní text byly přehledné a neobsahovaly překvapivá ustanovení,“ říká Borovička a podotýká: „Reklamy často lákají na neomezená volání kamkoliv. Když pak operátor chce další desítky či stovky korun za volání na modré a bílé linky, cítí se zákazník celkem oprávněně oklamán.“
